Železné nebo měděné nářadí (ukázka z knihy Živá voda - O.Alexandersson) Ve třicátých letech 20.století pozval Schaubergera bulharský král Boris, aby našel důvod náhlého poklesu zemědělské produkce. Na cestě bulharskem Schauberger zjistil, že úroda v oblastech obývaných Turky je vyšší než v ostatních částech země. Ukázalo se, že se zde dosud používají staré dřevěné pluhy, zatímco zbytek území, byl zaplaven moderními železnými pluhy, které se dovážely z Německa. Zavedeny byly i parní pluhy. Schauberger z toho vyvodil, že pokles úrody musí být způsoben použitím železa. Později vytvořil úplnou teorii o škodlivosti železného nářadí v zemědělství. Jeho pokus s vodním paprskem mu k tomu poskytl nová hlediska.
Při těchto pokusech se ukázalo, že po přimíchání byť i nepatrného množství rzi zmizely jakékoli napěťové jevy. Voda zůstala prázdná a vybitá. Schauberger tedy vyvodil analogii k používání železných pluhů a jejich vybíjejícímu účinku asi takto: když se železný pluh pohybuje půdou, půda se trhá. Skýva se současně potahuje rychle rezavějící jemnou pokožkou ze železných částeček. Již předtím pozoroval, že půda obsahující železo byla suchá a ještě dřívější pozorování mu ukázalo, že ocelové turbíny zbavují vodu náboje. Když přišel parní pluh a později traktor, situace se zhoršila i tím, že se zvýšila rychlost, jíž byl pluh tažen půdou. Walter Schauberger (syn Viktora Schaubergera) se domnívá, že příčina vysychání takto oraných polí je čistě fyzikální povahy: při rychlém průchodu železného pluhu zemí jsou protínány siločáry magnetického pole Země a vznikají elektrické proudy stejným způsobem jako v kotvě elektrického generátoru při jeho rotaci v magnetickém poli. Tím podle něj dochází v půdě k elektrolýze, která vodu rozkládá na kyslík a vodík. Tím se ničí i mikrobiální život v půdě, na čemž se podílí i vysoká teplota vznikající třením železa v zemi. (nehledě na to že váha zemědělských strojů, půdu stalčuje - udusává, tím ji uzavírá jak z hora - pro déšť, tak z dola pro mikroorganismy.)
Dalším závěrem, který Schauberger z těchto pozorování vyvodil, bylo doporučení používat pro výrobu zemědělského nářadí materiál neobsahující železo. K tomu účelu navrhoval měď. Zjistil, že půda obsahující měď dobře drží půdní vlhkost a začal experimentovat s pluhy a dalším nářadím z mědi. Na začátku obložil radlici, obvyklého pluhu měděnými plechy a pod odbornou kontrolou ji vyzkoušel. Půda byla obvyklým způsobem rozdělena na parcely, z nichž některé byly obdělány běžným železným nářadím, jiné měděným. Pokus dopadl velmi příznivě pro měděné nářadí, neboť bylo zaznamenáno jasné zvýšení produkce o 17 až 35%. Na velkostatku Farmleiten-Heuberg u Salcburku se dosáhlo zvýšení výnosu o 50%. Na jednom horském statku u Kitzbuhelu, v nadmořské výšce 1000 metrů, přinesl pokus zvýšení úrody brambor s faktorem 12,5x více, než bylo vysázeno. Docházelo vesměs k nárustu kvantity, ale především kavality. Zlepšila sepekařská jakost obilí, brambory nenapadala mandelinka, snížila se potřeba dusíku atd.
V letech 1951-1952 provedl Zemědělsko-technický výzkumný ústav v Linci kotrolní pokus s měděným pluhem. Zkouška se týkala pšenice, ovsa, zelí a cibule. Určité parcely byly zpracovány jen železným nářadím, jiné železným nářadím za přidání síranu měďnatého a třetí skupina parcel byla obdělána měděným nářadím. V některých pokusech byl síran měďnatý nahrazen čistou měděnou moučkou. I při těchto pokusech bylo zaznamenáno zřetelné zvýšení výnosů.
Zpráva o těchto úspěších se šířila jako požár a sedláci z okolí Salcburku, kde se pokusy většinou konaly, nazývaly měděný pluh "zlatým pluhem". Začalo se s jeho výrobou. Brzy se však ukázaly síly, které chtěly této konkurenci učinit přítrž.
V roce 1948 podepsal Viktor Schauberger s jistou salcburskou firmou smlouvy na výrobu velkého počtu pluhů. Jednoho dne ho vyheldal poslanec zemského sněmu. Objevil se v elegantním automobilu a proběhl následující rozhovor: Poslanec: "obchází zvěst, že salcburská městská správa provedla úspěšné pokusy s vašimi pluhy, to by bylo velmi zajímavé. Na něco se vás ale musím zeptat: Jak velký bude můj podíl, když vás podpořím?"
Schauberger: "Nerozumím, co tím myslíte. Jste přece poslancem zemského sněmu a nemáte s tím nic společného. Své odvody za pokus jsem zaplatil a všechno je v pořádku."
Poslanec: "Musím se vyjádřit jasněji. Je tomu totiž tak, že mám dohodu se závody na výrobu dusíku a když zemědělce přesvědčím, aby používali víc dusíku, dostanu provizi za každý pytel, který se tu prodá. Když te%d zemědělci přesedlají na měděný pluh, spotřeba dusíku výrazně poklesne a tak bych měl místo toho dostávat provizi z vašich pluhů, abych na tom nebyl škodný. Můžeme se jako staří přátelé dohodnout a udělat dobrý obchod, který nám oběma přinese prospěch."
Schauberger: "Chci vám říct jenom jedno: Jste pěkná svině. Mělo mi to být jasné hned, když jste jako člověk sloužící lidu přijel v takovém luxusním autě."
Po tomto intermezzu firma, která měla pluhy vyrábět, nečekaně zrušila smlouvu. Zástupci národohospodářství začali stejně jako sedláci varovat před použitím měděného pluhu. Ten by prý způsobil nadprodukci, která by měla za následek nižší ceny zemědělských produktů. Tím se zcela zastavila jak výroba, tak i použití těchto pluhů. V roce 1950 však Schauberger spolu s ing.Rosenbergerem dostal patent na metodu, která spočívala v obložení aktivních částí zemědělského nářadí mědí (rak.pat. č. 166 644).
Bronzové nářadí na NWOO ESHOPu Zlatý pluh Kvůli náhlému poklesu zemědělské produkce v Bulharsku byl Viktor Schauberger v 30. letech pozván do této země tehdejším bulharským králem Borisem. Schauberger přišel na to, že pokles úrody souvisel se zavedením moderních železných pluhů. Pozorování ukázala, že půda s obsahem železa je suchá a méně úrodná. Zato půda s obsahem mědi podle Schaubergerových pozorování lépe udržuje půdní vlhkost. Podobné úvahy vedly Schaubergera k tomu, aby se při obdělávání půdy používaly nástroje z mědi, popř. jejích slitin. Výnosy se zvýšily až o 50 %, přitom vzrostla i kvalita plodin – rostliny získaly sytější barvu. Díky vyšším výnosům dostaly jeho pluhy brzy od některých zemědělců v oblasti Rakouské solné komory jméno „zlatý pluh“. Název se udržel dodnes. Pluhy se však postupně přestaly používat, protože podle pramenů, které jsem měl k dispozici, byl tehdejší výrobce donucen zastavit výrobu. „Zlatý pluh“ by prý vedl k nežádoucí zemědělské nadprodukci…
Dnes už se ve spolupráci s rodinou Schaubergerových zahradní nástroje podle návrhů Viktora Schaubergera opět vyrábějí.
Za další vývojový stupeň „zlatého pluhu“ můžeme považovat spirální pluh, u kterého je kromě materiálu optimalizován také jeho tvar a tím i forma pohybu orané půdy. Půda není rozhrnována tlakem jako u běžného pluhu (bořící princip), nýbrž spirálovitě „přehazována“ na stranu, podobně jak to dělá krtek. Pluh je navržený pro povrchové obdělávání půdy, neboť Schauberger byl proti hluboké orbě, která narušuje prostředí a rozvrstvení půdních organismů.
Schauberger přikládal velkou váhu také elektrickému potenciálu země a tvrdil, že mezi geosférou (zemí) a atmosférou (vzduchem) leží „neobyčejně hustá a fialově zářící síť podobná kůži“, která funguje jako izolace. „Propustí jen nejhodnotnější záření proudící dovnitř a ven.“ V tomto biologickém kondenzátoru mezi zemí se záporným nábojem a vzduchem s kladným nábojem se nacházejí rostliny. Jejich růst probíhá podle Schaubergera v závislosti na rovnováze a působení obou pólů. Přirozené zvýšení této energie vede k vyšší plodnosti. Schauberger odmítá zásahy, které snižují zemský potenciál nebo poškozují povrchovou vrstvu. Tedy i umělá hnojiva, která jsou podle něj výrobním procesem „zbavena náboje“ a proto půdě energii odnímají, místo aby ji dodávala, jak to činí např. dobré organické hnojivo. Schauberger poukazuje na to, že úspěchy umělých zásahů nemohou být trvalé, půda se jimi postupně znehodnocuje a přestává být odolná proti škůdcům. http://www.svetgralu.cz/clanky/Živá_voda_Viktora_Schaubergera?page=2
O bronzu
O mědi
Jiný zdroj
Neskôr, keď bol svedkom stále sa zhoršujúceho stavu pôdy a riečnych tokov, Viktor vytvoril niekoľko vynálezov, ktoré umožnili nápravu katastrof spôsobených nevhodným zásahom človeka.
Po vojne bola pôda nadmerne a necitlivo využívaná, nesprávne obrábaná používaním železných nástrojov, zle obhospodarovaná používaním umelých hnojív, často tiež dochádzalo k odlesňovaniu, čo spôsobovalo ohrievanie a vysúšanie pôdy, následne aj vodných tokov.
Začala klesať úrodnosť a vysychať pôda. V snahe pomôcť devastovaniu pôdy prišiel Viktor svojim pozorovaním na nápad využitia medi v poľnohospodárstve. Rozhodol sa železný pluh zameniť za medený a úrodnosť v lokalitách kde aplikoval svoje pokusy sa po čase zvýšila o 30% . Keď túto metódu aplikoval na farme neďaleko Salzburgu, úroveň produkcie vzrástla až o 50%. Zvýšila sa nielen produkcia, ale aj kvalita a vitalita rastlín a úroda bola odolnejšia voči škodcom.
Ďalším výskumom a pozorovaním skonštruoval špirálový pluh a to na základe pozorovaní, že pôda sa má pohybovať dostredivo, ako keď ryje krtko. Stočené lopatky pluhu prenikali do pôdy temer bez odporu, čím dochádzalo k jej menšiemu zahrievaniu. Účelom konštrukcie špirálového pluhu bolo iba obracanie pôdy. Viktor Schauberger nebol zástancom hlbokej orby. Vďaka vyšším výnosom dostali jeho pluhy od niektorých poľnohospodárov v oblasti Rakúskej soľnej komory meno "zlatý pluh". Názov se udržal dodnes. Pluhy se však postupne prestali používať, pretože podľa prameňov bol vtedajší výrobca donútený zastaviť výrobu, "zlatý pluh" by vraj viedol k nežiadúcej poľnohospodárskej nadprodukcii.
Často odporoval názorom odborníkov, varoval vedcov pred nesprávnymi zásahmi do prírody a ich následkami pre budúce generácie.
http://www.bronzovenaradie.sk/
Kniha o mědi:
K dnešnímu tematu se též hodí naše povídání o knize „Měď v zemědělství s v běžném životě“. Použitím mědi, případně měděného nářadí v zemědělství můžeme dosáhnout zcela udivujících výsledků.
„Měď v zemědělství a v běžném životě“
od Wulfa Dietera Alsena a Williho Antona Gehlena
Věděli jste, že ve svých zahrádkách dosáhnete lepších (a výnosnějších) výsledků, pokud použijete ke zpracování půdy nářadí z mědi? Ne? Potom si přečtěte tuto knihu. Tam se dozvíte přesně, proč tomu tak je a také zažijete, že to není žádná teoretická konstrukce, nýbrž praktická zkušenost. To však není jediná pozitivní vlastnost mědi – také toto se dozvíte z knihy.
Autoři Wulf Dieter Alsen a Willi Anton Gehlen uvádějí celou řadu oblastí použití tohoto zjevně dlouho podceňovaného kovu. Tak například měď působí antisepticky (= usmrcuje zárodky, zabraňuje infekci rány) a antibakteriálně.
Měď jako malý potenciál v těle (přes koloidy) působí zvýšení energie u lidí.
Pyramida z mědi vede k lepšímu napojení na božské síly, které se probudí při meditaci. Je-li uzemněna, ochraňuje před zářením mobilních telefonů, před elektrosmogem, vyzařováním ze země, atd.
Měď ve tvaru malého „domečku“ v zajištěném obytném prostoru absorbuje všechny rušivé vyzařované faktory z vnějšku – též ovlivňování myšlenek. Když jsem se to dozvěděl, bylo mi náhle jasné, proč americká „odposlouchávací služba“ NSA obalila celou svou budovu vrstvou mědi.
Tato kniha však nabízí ještě více. Je napsána jinak než většina jiných děl, která se zabývají vědeckými tématy, v tomto případě mědí. Je napsána lehce a uvolněně, pro všechny srozumitelnou každodenní řečí. Jako velmi dobré se mi jeví také fiktivní rozhovory s Viktorem Schaubergerem, grandiózním rakouským přírodním badatelem. V knize je mnoho vybudováno na jeho základních výzkumech a poznatcích. Synovec Viktora Schaubergera připsal dodatečně pár úvodních slov.
http://www.paprsky1.de/ohoovy_ritual_agnihotra/HOMA-_mii/homa-_mii.htmlViktor Schauberger – voda, energie, les, půda, úroda, měď. část 1
