Rodina Bushů a jejich "bohatá" historie

Holandská spojka, aneb jak rodina bývalého prezidenta George Bushe získala bohatství od německých nacistů - 1. část

Holandská spojka, aneb jak rodina bývalého prezidenta George Bushe získala bohatství od německých nacistů - 1. část Rodina Bushů se na americké politické scéně dá srovnávat snad jen s klanem Kennedyů. Může se chlubit dvěma prezidenty a několika guvernéry. Za jejich leskem se přitom skrývá nečekaně temná historie.

Rodina George Bushe se na americké politické scéně dá srovnávat snad jen se slavným klanem Kennedyů. Může se chlubit dvěma prezidenty a několika guvernéry. Za jejich leskem se přitom skrývá nečekaně temná historie. Bývalý prezident USA George Bush se rád oháněl rodinnými hodnotami. "Média by se měla stydět, za to co provádějí," prohlásil kupříkladu v roce 1991, kdy se některé americké deníky začaly zajímat o pochybné podnikání jeho synů - tedy nynějšího prezidenta George W. a nynějšího guvernéra Floridy Johna "Jeba". "Ti hoši mají právo vydělávat si na živobytí a chovají se v mezích slušnosti." Ti hoši šli tehdy z jednoho bankrotu do druhého, hrozily jim soudy za vytunelované banky, udržovali pochybné kontakty s podvodníky a nechali se najímat od organizovaného zločinu, ale otec je z toho vždy vysekal. Nejen proto, že si to jako prezident mohl dovolit, ale možná i proto, že ono citované "právo vydělávat si na živobytí" má v Bushově rodovém klanu už delší dobu velmi podivnou příchuť. Rodina Bushů se na americké politické scéně dá srovnávat snad jen s klanem Kennedyů. Může se chlubit dvěma prezidenty a několika guvernéry. Za jejich leskem se přitom skrývá nečekaně temná historie. Bývalý prezident USA George Bush se rád oháněl rodinnými hodnotami. "Média by se měla stydět, za to co provádějí," prohlásil kupříkladu v roce 1991, kdy se některé americké deníky začaly zajímat o pochybné podnikání jeho synů - tedy nynějšího prezidenta George W. a nynějšího guvernéra Floridy Johna "Jeba".

"Ti hoši mají právo vydělávat si na živobytí a chovají se v mezích slušnosti." Ti hoši šli tehdy z jednoho bankrotu do druhého, hrozily jim soudy za vytunelované banky, udržovali pochybné kontakty s podvodníky a nechali se najímat od organizovaného zločinu, ale otec je z toho vždy vysekal. Nejen proto, že si to jako prezident mohl dovolit, ale možná i proto, že ono citované "právo vydělávat si na živobytí" má v Bushově rodovém klanu už delší dobu velmi podivnou příchuť.


Nacistická spojka


Podivnou historii rodinného klanu George Bushe lze začít rozmotávat třeba datem 20. října 1942. Toho dne Leo T. Crowley, vládou ustanovený správce nepřátelského majetku, zabavil na základě zákona o obchodování s nepřítelem veškerý majetek newyorské banky UBC. Mezi jejími podílníky a lidmi, kteří zasedali také v její správní radě, byli mimo jiné i Prescott S. Bush, děd nynějšího prezidenta z otcovy strany, a jeho děd ze strany matčiny George Herbert Walker. Vládní vyšetřovací zpráva tehdy konstatovala, že "značná část majetku Prescotta Bushe byla řízena prostřednictvím nacistického Německa a významným způsobem napomáhala německému válečnému úsilí." Vyšetřování totiž zjistilo, že banka UBC sloužila jako zástěrka pro praní peněz německého průmyslníka Fritze Thyssena. Jeho impérium bylo založeno na těžbě uhlí a výrobě oceli a Thyssen část zisků už od dvacátých let minulého století používal k financování nástupu Adolfa Hitlera k moci. Stejně jako dnes i v tehdejších dobách platilo, že podrývání demokracie nebo dodávky zbraní se nejlépe provádějí v utajení. Thyssen proto kvůli znepřehlednění svých transakcí směřujících k Hitlerovi vytvořil síť společností a bank v Německu, Nizozemsku a v USA, jejich prostřednictvím pak peníze německým nacistům poukazoval. Už v roce 1932 tímto způsobem podporoval nejen provoz nacistické strany, ale i vznik a výcvik jednotek SA a rodících se černokošiláčů z SS. V New Yorku se Thyssenovou základnou stala banka Union Bank Corp of New York. Bush, Walker a jejich společníci jejím prostřednictvím vlastnili některé německé výrobní podniky, a jak nedávno poznamenala polská edice týdeníku Newsweek, de facto přitom tyli z otrocké práce vězňů v koncentračních táborech. Navíc ale provedli nejméně tucet finančních a obchodních operací, mezi nimiž byly například i dodávky vojenského materiálu německé armádě pro její dobývání Evropy. Sám Prescott Bush podle odtajněných vládních dokumentů v roce 1937 zprostředkoval dodávky kvalitního druhu paliva, které zvýšilo efektivitu letadel německé luftwaffe. Celkový rozsah aktivit UBC byl opravdu nečekaný a musel zásadním způsobem ulehčit Hitlerovi likvidaci Evropy. Jak totiž vyplynulo ze slyšení amerického Kongresu v červenci 1945, jen společnost Vereinigte Stahlwerke, která v rámci složitého systému vlastnických vztahů také spadala pod americkou UBC, se podílela 50,8 procenty na veškeré nacistické produkci surového železa, 45,5 procenty trubek a potrubí, 41,4 procenty plechů, 35 procenty výbušnin a 22,1 procenty ostnatého drátu.


Přátelství trvá


Zásahem Lea Crowleyho v roce 1942, osm měsíců po japonském útoku na Pearl Harbour, přišel Prescott Bush kvůli spolupráci s nepřítelem o 1,5 milionu dolarů, což je v dnešním přepočtu něco přes deset milionů, ale své kontakty s Thyssenem nepřerušil. Hned po válce mu pomohl převést jeho majetek do Panamy, Argentiny a Brazílie, tedy do hlavních destinací, kam mířili prchající nacisté z Evropy. S nástupem studené války a se vznikem železné opony se ale nahlížení na spolupracovníky nacistů v Americe změnilo, a tak byly zabavené peníze Prescottu Bushovi v roce 1951 opět vráceny. Zatímco Thyssen téhož roku v Argentině zemřel, Prescott nově nabytých špinavých peněz využil k úspěšné kandidatuře do Senátu za stát Connecticut, přičemž ještě svého syna George Bushe, pozdějšího prezidenta, stihl upíchnout do lukrativního ropného byznysu. Temnou minulost Prescottovi nikdo nevyčítal. Proč taky, vždyť s nacisty obchodovaly a na válce výborně vydělávaly také giganty typu průmyslového koncernu General Motors, petrolejářské firmy Standard Oil nebo banky Chase Bank. Zvolením do Senátu se Prescott Bush zařadil také mezi nejvýznamnější politiky Republikánské strany. Ta se v oněch dobách v rámci svého boje proti světovému komunismu stala platformou, která pomáhala dostávat do Spojených států nejen jednotlivé nacistické válečné zločince, ale celé jejich skupiny a organizace. Jak konstatoval investigativní novinář Christopher Simpson ve své knize Blowback, jejich "dovoz" měl v USA napomoci vzniku krajně pravicového myšlenkového proudu. Mnozí nacisté získali významné posty v "národnostních organizacích" Republikánské strany a na výplatních listinách CIA byli převážně kvůli svým "propagandistickým schopnostem a umění vést psychologickou válku." Trnem v oku se proto republikánům stal prezident Jimmy Carter, který vytvořil Úřad zvláštního vyšetřování, jehož úkolem bylo pátrat po nacistických válečných zločincích v USA. Poté, co se úřadu podařilo pár takových ze země vypovědět, ostře na něj zaútočil významný republikánský politik Pat Buchanan. Navzdory snaze úřadu se ale mnozí lidé s temnou minulostí pevně se usadili nejen v Americe jako takové, ale i v řadách republikánů. Výsledkem pak byl podivný seznam, který v listopadu 1988, krátce před prezidentskými volbami, v nichž zvítězil Prescottův syn George, otiskl židovský týdeník Washington Jewish Week. Konstatoval kupříkladu, že poradcem republikánského kongresmana Paula Weyricha je jistý Laszlo Pazstor, příslušník maďarských Šípových křížů, které se podílely na vyhlazování maďarských Židů. Týdeník se pozastavoval i nad tím, že v Bushově prezidentské kampani pracuje v rámci "etnických volebních skupin" hned několik nacistů a antisemitů, mezi nimi třeba Radi Slavoff, šéf volebního týmu "Bulhaři pro Bushe" a někdejší příslušník bulharské nacistické organizace, rumunský nacista a šéf "Rumunů pro Bushe" Florian Galdau, který sloužil u SS, Nicholas Nazarenko, běloruský důstojník zbraní SS, nebo třeba Bohdan Fedorak, šéf "Ukrajinců pro Bushe" a velitel protižidovských pogromů na Ukrajině. Jistě, fandové George Bushe mohou namítnout, že sám kandidát na prezidenta nemusel vědět, kdo všechno se mezi tisíci zaměstnanci jeho volební kampaně pohybuje, a může mít i pravdu. Nicméně, fakt, že sám George Bush senior v letech 1976 až 1977 stihl šéfovat CIA a pak i samotné národní radě Republikánské strany, díky čemuž musel mít přehled o tom, co se ve společnosti kolem něj odehrává a kdo tahá za nitky, tuto námitku vcelku diskvalifikuje.


Hurá k bin Ládinům


To už se ale začali na scéně prosazovat i Georgeovi synové George junior, John zvaný Jeb a Neil. Životní běh nejstaršího, George W., s příznačnou ironií shrnul Michael Moore ve svém dnes už kultovním dokumentu Fahrenheit 9/11. Někdy v době, kdy byl jeho otec šéfem CIA, rozjel v Texasu svůj první podnik - ropnou společnost Arbusto, které se úspěšně dařilo vrtat do země samé suché díry. "Odkud na to bral George W. Bush peníze? Investoval do něj finanční poradce rodiny bin Ládinů v Texasu a jeho dávný přítel James Bart," konstatoval na základě oficiálních dokumentů Moore. "Bush přivedl Arbusto ke krachu, stejně jako každou jinou společnost, ve které se kdy angažoval." Nakonec ale jednu z jeho společností, Spektrum 7, koupila firma Harken Energy, která byla financována ze saúdských petrodolarů, a Bush dostal křeslo v její správní radě. "Otázka zněla, proč by měli Saúdové, kteří vlastní většinu ropy světa, investovat do malé podivné firmičky na druhém konci světa? Protože ta firmička měla jednu velkou přednost: v její správní radě seděl George W. Bush, syn prezidenta USA," podotýká dokument. "Být synem prezidenta má své výhody," přiznává George W. Bush v dokumentárním filmu. Zvlášť když ho vyšetřuje Komise pro cenné papíry - v roce 1990 totiž prodal akcie Harken Energy za 848 tisíc dolarů a dva měsíce nato firma oznámila ztrátu 23 milionů dolarů. Zneužil interní informace, ale vyšel z toho bez trestu. Po krachu Harken Energy dostal nové místo, a to ve společnosti vlastněné skupinou Carlyle, nadnárodním spletencem, který investuje do telekomunikací, zdravotnictví nebo zbrojního průmyslu. Kruh se tak uzavřel - pro Carlyle, kterou financovali mimo jiné i bin Ládinové, totiž už pracoval i Bush senior. Po 11. září 2001 Spojené státy zvýšily investice do zbrojařského průmyslu a bin Ládinové - spolu s Bushovými - z toho měli zisk. Carlyle, respektive její zbrojní divize United Defense, byla jedenáctým největším dodavatelem americké armády a vyrábí mimo jiné obrněné transportéry Bradley. Válka v Iráku, kterou George W. Bush zahájil v roce 2003, její profit jen navýšila. "Vědět, že se rodina Bushů stýkala s bin Ládinovými, zatímco Usáma bin Ládin byl hledaným teroristou dávno před 11. zářím, je velmi znepokojivé," konstatuje dokumentární film.


Svobodu pro teroristy


Pozadu na podivné cestě ke štěstí nezůstal ani Georgův mladší bratr Jeb Bush. Nepřátelil se ani se starými nacisty, ani s rodinou bin Ládinových, svou pozici opřel o kubánský exil ve floridském Miami. V roce 1984 se coby regionální šéf Republikánské strany spojil s Camilem Padredou, bývalým důstojníkem tajné služby kubánského diktátora Batisty, který byl podezřelý z defraudace půl milionu dolarů. Jeb zapojil své páky a obvinění bylo zrušeno, nicméně o pár let později se ukázalo, že zpronevěřená částka ze stavebního projektu dosahovala řádu milionů. Nato vstoupil do služeb prominentního kubánského exulanta Miguela Recareye, který šéfoval síti lékařských klinik IMC. Bush pro něj měl výměnou za mzdu ve výši 75 tisíc dolarů ročně najít nové pozemky pro jeho firmu. Žádné sice nehledal, místo toho za Kubánce úspěšně lobboval u svého otce a prezidenta Reagana. "Chtěl jsem být velmi bohatý," podotkl bezelstně v rozhovoru pro Miami News, když se zjistilo, že Recarey si ze své firmy "půjčil" miliony dolarů, narychlo opustil území Spojených států a dodnes je na útěku. Miamská média tehdy citovala státního návladního, který vyšetřoval Jebův podíl na zmíněných zpronevěrách. Došel k závěru, že Jeb je buď prohnaný podvodník, nebo naprostý hlupák. Nakonec se přiklonil k tomu druhému. Namísto podnikání se proto Jeb vrhl na politiku a stal se guvernérem Floridy. Pomohly mu k tomu hlasy vlivného kubánského exilu, který nikdy nezapomněl, jak moc mu Jeb pomohl. Dokázal u svého otce a později i bratra dosáhnout propuštění několika kubánských emigrantů, kteří si v USA odpykávali tresty za terorismus. Nejkontroverznější postavou mezi nimi byl bezpochyby Orlando Bosch, který se podle dokumentů ministerstva spravedlnosti USA podílel na více než 30 teroristických akcích, počínaje ostřelováním polské lodi směřující na Kubu až po útok na kubánský civilní letoun, v jehož troskách v roce 1976 zahynulo všech 73 lidí na palubě. Mezi propuštěnými jsou i dva Kubánci, kteří v roce 1976 ve Washingtonu zavraždili chilského ministra zahraničí Orlando Leteliera. "V době, kdy USA stupňují svůj boj proti terorismu ve světě, si několik desítek teroristů užívá svobody v Miami," podotýká britský deník The Guardian. "A to vše se souhlasem americké vlády."


Šikovný hoch


A zbývá nám nejmladší - Neil Bush. Ten se na titulní stránky liberálních médií dostal v roce 1988, kdy v coloradském Denveru zkrachovala jeho banka Silverado Banking, Savings and Loan. Vyšetřování ukázalo, že v letech 1985 až 1988, kdy Neil Bush v bance řediteloval, nalil jeho ústav nejméně 200 milionů dolarů do jeho vlastní ropné společnosti JNB Exploration. Neilovi partneři v JNB však dluh nevrátili a celých 132 milionů si ponechali. Následný krach banky přišel daňové poplatníky na jednu miliardu dolarů. Vyšetřování dospělo k závěru, že Neil je "eticky nestabilní", a musel za to zaplatit pokutu 50 tisíc dolarů. Jeho další ropná společnost, Apex Energy, si počátkem roku 1991 půjčila 2,35 milionu dolarů, ale už v dubnu téhož roku se ukázalo, že nebude s to dluhy splácet. Než ale stihly úřady vyhlásit bankrot jeho firmy, Neil Apex urychleně - i s jeho dluhy - opustil a ztrátu nakonec opět zatáhli daňoví poplatníci. George Bush senior se před lety nechal slyšet, že jen návrat k rodinným hodnotám může vyléčit "chudobu ducha", která zaplavuje moderní svět. "Při jeho slovech a při pohledu na jeho dospělé syny je ale třeba začít přemýšlet o hodnotách, které platí pro jeho vlastní rodinu," konstatoval liberální týdeník Mother Jones. Jeden profitoval z interních informací a prodal akcie dřív, než firma zkrachovala a dnes těží z války v Iráku, druhý se zapletl do milionových zpronevěr a třetí si na úkor daňových poplatníků odsypal něco milionů do vlastní kapsy. "Je dobře, že mluví o rodinných hodnotách, ale ze všeho nejdřív by měl začít řešit krizi rodiny vlastní."

 ZDROJ a další díly článku http://pravdu.cz/bush/holandska-spojka-aneb-jak-rodina-byvaleho-prezidenta-george-bushe-ziskala-bohatstvi-1-cast


Humanoidi a NWO mutanti

Dvě videa vykazující to o čem se nemluví,ale již dávno to tu je a působí.

Humanoidi


Kronika Mutantů

Již se hraje o vše, o ústavu i holý život





ZDENĚK PONERT A MILOŠ CACH ZMLÁCENI POLICIÍ A ELEKTRICKÝMI OBUŠKY A ZATČENI!
POLICIE ČR PORUŠILA ÚSTAVU A PETIČNÍ PRÁVO A NÁSILÍM ODVEDLA POŘADATELE PETICE ZA DEMISI VLÁDY
MÉDIA BYLA NA MÍSTĚ, PŘESTO MLČÍ!



 



Mafianská garda v úřadě vlády se jen tak sama nerozloží.. to co všechno vam ukradli neni nic oproti tomu, že vám zrovna rozkradli svobodu, policie nechráni správné občany jakým jsi ty, ale mafiany ve vládě kterým nejsi - a právě proto naše děti a děti policie a my všichni ostatní budeme pikat za to že jsme si nechali rozkrást naše dědictví - Vyzývam proto každého čecha a každou češku, každýho příslušnika české republiky a každého policajta jenž chtěji stát za zákonama ... Zdržujte se před vládou České Republiky, nejlépe s transparentama, petičními stánky a megafonama... Teď už je to na každém z vás aby jste pochopili, že pokud budete sedět na prdeli doma, tak brzi o domov příjdete .
Poslouchejte všichni, videa jste asi viděli, tak nemam co k tomu dodat : jasně to mluví o mafiánské gardě, která se jen tak sama nerozloží... to co mužou udělat neni vubec nic proti tomu , lidičkové , co už udělali ... jestli vam to ještě nedošlo tak prosim: ano jsme ted ve fašistickém, totalitním státě ... jen málo kdo z nás si dokáže uvědomit a pochopit v jaké jsme zadnici A proto vyzívám každého se zdravým rozumem , aby se zdržoval před vládou české republiky nejlépe s transparentama a petičními stánky, megafonama a to do odvoláni ... zatim je třeba uřad vlády totálně obsadit WADE

Měřiče spotřeby o vás sbírají data

Ilustrace Chytré měřiče – budoucnost špehování?

Autor: Nick Pickles


Velké společnosti dodávající energie ve Velké Británii pokračují s instalací tzv. chytrých měřičů spotřeby – společnost British Gas jich plánuje do konce roku instalovat dva miliony. Stále však nejsou vyřešeny související otázky ochrany soukromí, ani nejsou přijata pravidla o tom, jak a kdy mohou být tyto měřice instalovány a jestli je budou moc zákazníci také vypnout.
Již v roce 2009 jsme upozornili na rizika, která chytré měřící systémy přinášejí, a na to, jakým způsobem mohou umožnit bezprecedentní slídění v našich domácnostech. 

 Přivítali jsme ujištění ministra energetiky, že jejich instalace nebude povinná, nicméně závažné otázky, které s jejich provozem souvisí, stále nejsou vyřešeny.
A nejsme jediní, kdo si je vědom skryté hodnoty chytrých měřáků připojených k chytrým přístrojům v celé domácnosti. O jejich dalších možnostech dobře ví i CIA.
Na akci organizované společností In-Q-Tel, která je blízce spjata se CIA, ředitel této tajné služby David Petraeus mj. uvedl: „Předměty zájmu budou lokalizovány, monitorovány a dálkově ovládány prostřednictvím technologií jako je RFID, dálkové senzory, drobné datové servery a bezdrátové zdroje energie. To vše bude připojeno k internetu příští generace, který bude hojně využívat takovýchto nízkonákladových, avšak vysoce efektivních technologií.“ A dále pokračoval v popisu toho, jak tato domácí špehovací zařízení mění „náš pohled na soukromí.“ Mění jej potichu.
Dalším krokem ve vývoji internetu bude internet věcí. Nová vlna zařízení s připojením k internetu, od nejnovějších televizí vybavených systémem pro rozpoznávání obličeje až po žárovky, znenadání začne zachycovat informace o našem každodenním životě a posílat je dále. A chytré měřící systémy jsou prvním krokem k masivnímu komerčnímu využití těchto dat. Větším rizikem je však spíše to, že pokud se  nepodaří zajistit ochranu soukromí předtím, než budou masivně nasazeny, pak škoda, kterou napáchají na soukromí dotčených osob, bude skutečně bezprecedentní.
zdroj: http://www.bigbrotherwatch.org.uk/home/2012/03/smart-meters-future-spying.html
překlad pro freeglobe.cz: J.K.
Zdroj: freeglobe.cz

Vít Procházka (SKDE) - hladovka za demisi vlády - 11. den - 29.3.2012



další videa http://www.youtube.com/NWOOorg

Do jídla vám dávají brouky. Čtěte!

Odhalení: Do jídla vám dávají brouky. Čtěte!
 Máte rádi gumové medvídky? A víte, že často obsahují želatinu a šelak? Proč by to mělo vadit? Tak tedy jinak. Želatina se vyrábí vařením prasečích a kravských kůží. Pořád byste si dali gumového medvídka? Ještě naše babičky měly kontrolu nad 90 procenty toho, co jedí. Na venkově se vařilo hlavně z domácích surovin, ve městech se pak nakupovalo ve specializovaných obchodech, tedy u řezníka, pekaře, mlékaře nebo zelináře. I tehdy se samozřejmě stávalo, že zelináři a řezníci šidili a potraviny byly čas od času nekvalitní, ale člověk se mohl přinejmenším spolehnout na to, že koupený pokrm je skutečně tím, za co se vydává. Moderní potravinářský průmysl vše změnil. Bohužel k horšímu. Jídlo je plné různých emulgátorů, konzervantů, zahušťovadel či stabilizátorů, jimž se souhrnně říká éčka. Regály supermarketů přetékají potravinami, které jsou sice krásné na pohled, ale pokud se pečlivě začtete do jejich složení, obejdete je raději obloukem. Jsou plné příměsí, jež by mnozí z nás nikdy nedali do pusy. Člověk je sice všežravec, ale opravdu musí „sežrat“ úplně všechno? Koblihy pro kanibaly Jednou z nejkontroverznějších potravinových přísad je L-cystein (na potravinách značený jako E 920), který se používá pro zlepšení vlastností těsta. Můžete ho najít i v sypké směsi na přípravu koblih nebo v některých strouhankách.
 Gumoví medvídci
  Želatinové bonbony se sice vyrábějí z kůží a kostí, možná jsou v nich i výměšky brouků, ale nekupte je, když jsou tak dobré! Autor: Thinkstockphotos.com „Vyrábí se z peří, štětin, ale nejčastěji z lidských vlasů, které můžou pocházet z holičství, věznic či nemocnic. Největší zpracovatelé pro potravinářský průmysl jsou v Číně,“ říká Jan Šťastný, autor knihy Hřbitov na talíři, jež upozorňuje na živočišné látky obsažené v potravinách a kosmetice. Ačkoli L-cystein je zdraví neškodný a nemá žádné vedlejší účinky, jeho používání v potravinářství je přinejmenším neetické. Zpracovávání lidských vlasů do potravin není nic jiného než průmyslový kanibalismus. Přiznávám, nepřestal jsem kvůli tomu jíst koblihy, ale pokaždé, když si nějakou dopřeju, kdesi v hlavě se mi začnou procházet tři plešatí Číňani. Marmeláda z brouků Každý, kdo chce mít alespoň částečně kontrolu nad tím, co dnes a denně konzumuje, musí být při nakupování potravin až neuvěřitelně ostražitý. „Například jeden supermarket označoval jako vhodné pro vegetariány i marmelády barvené živočišným barvivem z drceného hmyzu – karmínem E 120,“ uvádí Jan Šťastný. Ačkoli je jeho kniha Hřbitov na talíři určena zejména vegetariánům a veganům, nepochybuju o tom, že „hmyzí marmeládu“ by oželela i spousta lidí, kteří maso jinak běžně konzumují. Karmín E 120 získávaný z vysušených těl samiček hmyzu Dactylopius coccus (nopálovec karmínový) je přitom velmi často používaná přísada. Přidává se do cukrovinek, jogurtů, zmrzlin i nápojů, v kosmetických přípravcích do rtěnek a očních stínů. U citlivých osob navíc může vyvolat alergické reakce.
 Nemoc z obilí
 Celiakie je onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. U lidí s touto chorobou dochází působením lepku ke zmenšování povrchu tenkého střeva a tím klesá i jeho schopnost trávit a vstřebávat živiny. Typické příznaky celiakie jsou průjem, plynatost, křeče, pokles hmotnosti a únava. Tato porucha se může projevit kdykoli, v dětství i dospělosti, a mívá různé projevy. Samotná příčina nemoci je trvalá a není v současné době vyléčitelná. Existuje jediná terapie: celoživotní vyloučení lepku z potravy. Jelikož je obsažen v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu, je tedy nutné vyřadit veškeré potraviny, které jsou z těchto obilovin vyrobeny. Kniha mimo jiné upozorňuje i na šelak (E 904) a želatinu (v ČR se neznačí, v zahraničí je to E 441). Šelak se v potravinářství používá jako čisticí látka na bonbony, žvýkačky, čokoládu a někdy i ovoce a zeleninu. Mnohé asi nepotěší, že to je výměšek stejnokřídlého hmyzu jménem červec lakový, který prostřednictvím tohoto sekretu ochraňuje své larvy. Želatina je kapitola sama pro sebe. Používá se nejen na výrobu gumových medvídků, nejrůznějších sulců, aspiků a dortových polev, ale velmi často bývá obsažena také coby pojivo v mléčných výrobcích, jako jsou jogurty nebo zmrzliny. Na jedné straně její konzumaci doporučují i lékaři například při onemocnění kloubů, na straně druhé ji spousta lidí nevezme do úst právě kvůli tomu, z čeho se vyrábí. Představa, že jíme produkt z rozvařených zvířecích kůží a kostí, opravdu není z nejpříjemnějších. Lepek ve slanině Skutečně důsledně musejí složení jídla sledovat alergici (klasický příklad je alergie na ořechy, které jsou obsaženy v mnoha cukrovinkách) a pochopitelně i lidé, kteří trpí nějakým onemocněním vyžadujícím dodržování přísných pravidel životosprávy. „Když člověk o své nemoci ví, může si jídelníček uzpůsobit tak, aby nejedl obilí a mouku. Průšvih ale je, že se obilí občas objeví i v potravinách, kde by to vůbec nečekal,“ podotýká Andrea Lvová (28) z Prahy. Trpí celiakií (viz rámeček Nemoc z obilí), tedy chorobou, při které se musí dodržovat bezlepková dieta. „Pochopitelně vím, že si nesmím kupovat uzeniny a salámy, protože naprostá většina z nich je nastavovaná nejrůznějšími obilnými škroby. Ale nikdy by mě nenapadlo, že lepek najdu i v anglické slanině. Nedávno jsem bohužel až po nákupu zjistila, že ve slanině bylo karamelové barvivo, které lepek často obsahuje,“ kroutí hlavou Andrea. Obilné hranolky Problém je podle ní hlavně s různými obilnými škroby, které se přidávají téměř do všeho. „Našla jsem je v jogurtu i tvrdém sýru, nejvíc překvapená jsem ale byla, když jsem objevila, že se pšeničný škrob přidává i do mražených hranolků. Údajně proto, aby víc křupaly,“ říká Andrea Lvová.

Za dlouhé roky, kdy žije se svou nemocí, se naučila kontrolovat úplně všechno, co jí. Když u ní doma nahlédnete do spižírny, na velkém množství potravin je nakreslený přeškrtnutý klas. „Dnes už většinu výrobků bez lepku znám skoro nazpaměť, ale hlavně ze začátku jsem byla z neustálého luštění textu na obalech tak zblblá, že jsem se přistihla, jak podrobně čtu i nápisy na šamponu,“ směje se Andrea, podle které mnoho výrobců stále nedodržuje pravidla a na potravinách nevyznačuje, že obsahují lepek. Problémy nemá pouze s hledáním bezlepkového jídla, podobné je to i s nápoji. Nemůže různé limonády ani tuzemský rum. Mnoho z nich je totiž podobně jako zmíněná slanina dobarvováno karamelovým barvivem. Nejvíc ji štve, že nesmí pivo. Vyrábí se totiž z ječného sladu. „Nedávno naštěstí začali prodávat bezlepkové pivo Celia. I když přítel říká, že chutná jako lounská desítka v osmdesátých letech, je to lepší než nic,“ uzavírá Andrea.

 Autor: Jaroslav Jiřička
 ZDROJ:http://kvety.kafe.cz/zaujalo-nas/2011/5/12/clanky/odhaleni-jite-brouky-nevite-o-tom-ctete/

Fail Billa Gatese: Geneticky modifikované potraviny jsou neefektivní v boji proti světovému hladu


Fail Billa Gatese: Geneticky modifikované potraviny jsou neefektivní v boji proti světovému hladu
Bill Gates, akcionář Monsanta, tvrdil, že jsou geneticky modifikované organismy řešením světového hladu, říkají, že jsou skutečně potřebné k boji proti celosvětovému hladovění. Naneštěstí pro Gatese, který si v v roce 2010 koupil 500 000 akcií Monsanta, tým 900 vědců prokázal, že geneticky modifikované plodiny ve skutečnosti nejsou účinné v boji proti hladu na světě.
Ve skutečnosti tento tým zjistil, že semena Monsanta, která vedla k tisícům sebevražd zemědělců v důsledku nadměrných nákladů a selhání ve výnosech plodin, byla překonána tradičními „agroekologickými“ postupy farmaření.

Financována Světovou bankou a OSN, byla založena organizace známá jako Mezinárodní panel pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD). Skládá se z 900 vědců a výzkumníků, kteří se rozhodli zkoumat komplexní problém hladu ve světě. Zatímco problémem světového hladu může být dost složitý, jejich výsledky nejsou. Zcela jasně skupina zjistila, že geneticky modifikované plodiny nejsou smysluplným řešením problému. Jinými slovy expertní tým po pečlivé analýze a opakované studii ukázal, že tvrzení Billa Gatese jsou zcela nepřesná.
Nejhorší na tom je fakt, že Bill Gates si byl plně vědom těchto nálezů, když informoval veřejnost, že jsou geneticky modifikované plodiny řešením hladu. Stejné geneticky modifikované plodiny, které byly spojeny s poškozením orgánů, mutacemi hmyzu a řadu dalších problémů.
Zjištění IAASTD ohledně neúčinnosti geneticky modifikovaných plodin byla zveřejněna dne 15. dubna 2008. To bylo dlouho předtím, než Billa Gatese adresoval svá tvrzení veřejnosti koncem ledna tohoto roku. Ignoroval akcionář Monsanta tuto informaci, nebo že věří, že se 900 vědců mýlí?
Další velká výzkumná organizace, Sdružení uvědomělých vědců, se zabývala skutečnými výnosy geneticky modifikovaných plodin a zjistila, že modifikované plodiny neprodukují zvýšené výnosy v dlouhodobém horizontu – i přes nadměrné náklady a extrémní ohrožení zdraví a životního prostředí.
Nedostatek vědecké podpory pro geneticky modifikované plodin byl pro Sdružení tak šokující, že vše zdokumentovaly v roce 2009 ve zprávě nazvané „Selhání při výnosu.“
Geneticky modifikované plodiny jsou nejen neúčinné v boji proti hladu na světě, ale jsou i skutečnou hrozbou pro veřejné zdraví. I kdyby byly účinné při živení více jedinců, než tradiční zemědělské postupy, tak by je opravdu chtěli konzumovat?
Zdá se, že Bill Gates jedná v zájmu velkých korporací, když udržuje mýtus, že geneticky modifikované plodiny jsou odpovědí na hlad.
Překlad článku Sorry Gates: GMO Crops Proven to be Ineffective at Fighting World Hunger
http://naturalsociety.com/ gmo-crops-proven-to-be-ineffective-at-fi ghting-world-hunger/

Read more: http://dolezite.com/Fail-Billa-Gatese-Geneticky-modifikovane-potraviny-jsou-neef-wRu.html#ixzz1pyS05QeG

Nádherná zelená - La Belle verte

Úžasná komedie, která se zejména nyní stává velmi aktuální. - Ano, žijeme zde na Zemi zcela "odpojeni" od samotné podstaty, žijeme pouze hmotnými statky, ničíme tu krásnou modrou, zelenou a živou Zemi, myslíme minulostí a budoucností, ve stresu a negaci, a zcela míjíme přítomný okamžik, jedině ve kterém můžeme vidět tu krásu kolem sebe a tvořit umění a lásku. Naštěstí přichází doba, o které se ve filmu mluví, totiž kdy lidé se stanou vědomými, ne-MOCNÍ odejdou z tohoto světa a ti ostatní budou žít v souladu s vesmírnými zákony. Komedie, Francie, 1996, 99 min, Režie: Coline Serreau Mimozemšťanka Mila se stává dobrovolnicí, která se rozhodla navštívit planetu Zemi. Nikomu jinému se na ni na rozdíl od jiných planet letět nechce, protože Země je hrozná, ale přece jen už je to dvě stě let, co byla navštívená naposledy, takže by se tam někdo měl podívat. Mila proto přilétá do Paříže, a jediné, co má u sebe, jsou batikované šaty. Pomalu se začíná seznamovat s prapodivnou současnou společností, ve které se musí platit podivnými papírky, jídlo se nedá jíst, vzduch dýchat, každý je nemocný, ženy musejí používat jakési „rtěnky", bez kterých by na ně ostatní lidé nebyli hodní. (ybuko)

Židé, judaisti, sionisti, semité, ne-semité, konvertité

Utajená historie chazarského impéria Židé, judaisti, sionisti, semité, ne-semité, konvertité...rozumíte těmto pojmům? Tento dokument vypráví o tom, jak Chazaři adoptovali judaismus z politického oportunismu.
 

 Židé v českých zemích - Dějiny udatného českého národa 


Bilderberg 2012 se chystá v Izraeli

http://geopolicraticus.files.wordpress.com/2011/06/bilderberg-hotel.jpg?w=460Bilderberg 2012 již přihořívá

První oznámení o setkání Bilderberg group v roce 2012 Skupina Bilderberg se sejde v Haifě. Haifa je třetí největší město v Izraeli po Jerusalému a Tel Avivu.

Pro starostu Haify Jonaha Jahawa je nyní důležité, aby vše připravil pro známé osobnosti, a začal zajišťovat jejich bezpečnost. Poslední konference skupiny Bilderberg byla začátkem června 2011  v St.Moritz ve Švýcarsku v hotelu Suvretta . V letošním roce si asi elita neplánuje příliš dlouhé setkání.

Elitářská Skupina Bilderberg se vždy schází  v určitém hotelu, letos v hotelu Rothschild!
Hotel Rothschild Mansion v Haifě je samozřejmě luxusní, ale je menší  než-li v hotel Suvretta ve Svatém Mořici. Takže pravděpodobně bude elitářské setkaní trvat kratší dobu.

Seznam účastníků ještě neexistuje, předpokládá se však , že dorazí známé osobnosti jako David Rockefeller, královna Beatrix Nizozemska, a Henry Kissinger jistě také dorazí.

Pro nás není jistě překvapením, že Bilderbergové se sejdou na začátku tohoto roku,  rok 2012 bude určitě obrovská podívaná, a oni jistě mají své plány, na kterých se potřebují domluvit. Syrie nebo Írán múže být napaden, možná se bude plánovat rozpad EU nebo konec amerického dolaru. Vymýšlení struktury globálního řádu, nebo spíše nového světověho řádu. Vzhledem k tomu,  že FEMA kempy (koncentrační tábory)  ve Spojených státech slaví měsíc své aktivace, vzniká dramatický důvod věřit, že čelíme genocidě ("redukci populace").

Elita má hodně plánů, a my musíme vědět jaké, aspoň trochu ...

Foto reportáž z konference Bilderberg v roce 2011 ve Svatém Mořici.

Aktualizace - dodatek od bildeberg.ch
Setkání
Bilderberg 2012 se bude konat v Haifě, ve kterém hotelu Bilderberg skutečně budou, ještě není úplně jasné. Hotel Rothschild by byl příliš malý. V hotelu Dan Carmel Haifa byla provedena praktická cvičení a
nainstalovány některé high-tech doplňky . A bude se dokonale hodit svou velikostí a luxusem. (Setkáváme se každý den na výzkum, ve kterém hotelu Bilderberg bude, a hlavně kdy. Budeme na místě pro podrobné hlášení.)

Zdroje:

www.bilderberger.ch

http://itzallahustle.ning.com

Zde jsou reportáže o Bilderbergu 2011 od NWOO.org


Omlouvám se za překlad, ale je to napůl z angličtiny a napůl ze švýcarské němčiny